Roadtrip 2021 – všechny články

Základní údaje

• Počet obyvatel: 92 683 (1. 1. 2021)
• Rozloha: 105,69 km²
• Nadmořská výška: 235 m n. m.

Zajímavosti geografie

Nejvyšší body:

• přírodní: úpatí vrcholu Vrchboř na JZ hranici města (cca 291 m n. m.)

Hradec Králové je skutečná placka, nejvyšší bod se nikde nezmiňuje (pouze vrchol makovice Bílé věže). Bod byl tedy dohledán z mapy a určil jsem ho na JZ hranici města, v hradeckých lesích několik metrů od vrcholu kopečku s názvem Vrchboř o výšce 294 m n. m., který však už leží v kraji Pardubickém.

• umělý: Bílá věž (70,5 m / makovice ve je ve výše 317,36 m n. m.)

Věž je nejvyšší kostelní věží v ČR a v době svého vzniku byla 2. nejvyšší věží v Evropě.

Nejnižší body:

• přírodní: vyústění vodoteče do Labe je (225,03 m n. m.)

• umělý: Hradecké podzemní chodby (4-10 m pod sklepními prostory)

Pod domy na starém městě se nacházejí poměrně rozsáhlé podzemní prostory – tzv. lochy. Jedná se i o několikapatrové cihlami klenuté sklepní místnosti ústící z místních sklepů do hloubky čtyř až deseti metrů. Sloužily zejména k ukládání potravin a piva v sudech, ale také i jako úkryty v dobách války. Nejrozsáhlejší lochy jsou pod bývalou jezuitskou kolejí a biskupskou rezidencí. O hradeckých podzemních chodbách se vypraví řada legend, z nichž ty nejodvážnější mluví o chodbách vedoucích až na Kunětickou horu, do Josefova, do bývalého Opatovického kláštera, na bývalý novohradecký „Zámeček“ či někam do hradeckých lesů. Dodnes pravděpodobně jediná doložená podzemní chodba v Hradci Králové byla objevena v roce 1965 při stavbě automatické sladovny hradeckého pivovaru.

Jak bylo zmíněno, Hradec Králové leží na skutečně placatém kusu východních Čech, na soutoku Labe a Orlice. Jihozápadní část města tvoří hradecké městské lesy, které se rozkládají na písčitých půdách a jsou tedy tvořeny převážně borovicemi. Díky poloze města v Polabské nížině jsou zde horká vlhká léta a mírné suché zimy. Obyvatelstvo Hradce Králové dosáhlo hranici 100 000 v roce 1987 a od roku 1990 (101 272) postupně klesá až na dnešních 92 683.

Zajímavosti historie

Stejně jako například Josefov nebo Terezín, byl Hradec Králové do konce 19. stol. barokní pevností. Tato jeho historie předurčila městu jeho pozdější směr rozvoje a měla zásadní význam pro jeho současnou podobu. Dodnes jsou kolem centra na systému uliční dítě patrná místa, kudy procházely hradby. Kvůli účinné obraně pevnosti, bylo požadováno volné prostranství kolem hradeb, a tak původní zdejší zástavba byla „přesunuta“ dále od města – dnes jde o městské části Kukleny, Moravské Předměstí či Nový Hradec Králové. Po pádu hradeb se tak nabízeli rozlehlé prostory pro rozvoj města. Během několika desítek let se tu začaly stavět krásné stavby a městské čtvrti a realizovat se tu mohla řada architektů, mezi ty vůbec nejznámější autory Královehradecké zástavby patří J. Kotěra a J. Gočár. Ve 20. století se tak Hradci Králové říkalo „Salon republiky“.

Zajímavosti současnosti

Zajímavé architektonické počiny vznikají v Hradci Králové i dnes. Zajímavý futuristický vzhled má zdejší autobusové nádraží a také nedaleký kruhový objezd – křižovatka Koruna na Gočárově třídě. Uprostřed tryská fontána a kolem dokola jsou natažené troleje, na trčících bílých obloukových sloupech. Kvůli vzhledu se křižovatce údajně říká trnová koruna. Reakce na tuto stavbu byly v Hradci Králové poměrně rozporuplné. Dotvoření architektonické proměny v lokalitě kolem hlavního vlakového nádraží přispěl ještě obchodní dům Aupark na rohu zmíněné křižovatky.

A aby toho o architektuře Hradce Králové nebylo málo, tak ještě zmíním historický dřevěný kostelík z východního Slovenska, který stojí v parku nedaleko centra a ve stejném parku také stojí o poznání mladší stavba zimního stadionu. Ne, že by snad byla něčím výrazná, ale zajímavé je, že v jednom parku nedaleko sebe stojí takové dvě naprosto odlišné stavby. Posledním zajímavým architektonickým počinem, na který upozorním je malá vodní elektrárna Hučák na Labi, těsně před soutokem s Orlicí. Také tu najdeme v podstatě v místních Jiráskových sadech.

A z jiného soudku bych rád upozornil na Hradec jako na město cyklistů. Rovinatá krajina předurčuje město k cyklistické dopravě a jde tomu poměrně vstříc. Kromě kilometrů cyklostezek přímo ve městě je mimořádně příjemný jakýkoliv výlet do Hradeckých městských lesů, které jsou doslova protkané cyklostezkami a cyklotrasami. Možná i proto je celý Královéhradecký kraj hodnoceno jako nejlepší město pro život v ČR a město samotné se umístilo v tomto žebříčku na prvním místě minimálně v roce 2010.

Základní údaje

• Počet obyvatel: 175 219 (1. 1. 2021)
• Rozloha: 137,65 km²
• Nadmořská výška: 293 – 452 m n. m., centrum ve výšce 310 m n. m.

Zajímavosti geografie

Nejvyšší body:

• přírodní: vrchol Val při jižním okraji Plzně (434 m n. m.)

• umělý: Věž katedrály sv. Bartoloměje (102,26 m / 412,26 m n. m.)

Věž je nejvyšší kostelní věží v ČR a v době svého vzniku byla 2. nejvyšší věží v Evropě.

Nejnižší body:

• přírodní: na hranici města v Bukovci, kde řeka Berounka opouští Plzeň (293 m n. m.)

• umělý: Plzeňské historické podzemí (návštěvnické okruhy jsou 9-12 m pod historickým centrem města)

Složitý systém chodeb, dvou až třípatrových sklepů a stovky studní pod historickým jádrem Plzně. Svým rozsahem 13 km chodeb se řadí k největším historickým podzemním systémům ve střední Evropě.

Notoricky známá je poloha Plzně na soutoku čtyř řek: Mže, Radbuzy, Úhlavy a Úslavy, ze kterých vzniká řeka Berounka. Co se ale týká vody, tak Plzeň leží v poměrně suchém území ČR, konkrétně v mírně teplé oblasti s dlouhým suchým létem, velmi suchou zimou s krátkým trváním sněhové pokrývky.

Zajímavostí je trend vývoje počtu obyvatel. Zatímco obecně počty obyvatel spíše klesají, v Plzni se tak dělo mezi lety 1991 – 2001, ale od té doby se z původních 166 000 Plzeň rozrostla na dnešních 175 000. Plzeň je tedy 4. největším městem republiky. A velkým městem byla historicky, už v polovině 19. stol. se jednalo o téměř 25 tisícové město a 100 000 hranici překonalo již ve 30. letech 20. stol.

Zajímavosti historie

Plzeň je starobylým městem s první písemnou zmínkou už v roce 976. Nejstarší částí je dnešní část Starý Plzenec. Město se stalo důležitou křižovatkou obchodních cest mezi Prahou a Bavorskem, a protože město leželo na soutoku Mže a Radbuzy, byla zde vyřešena otázka dodávka vody. Výhodná poloha vedla k čilému rozvoji města a už ve středověku tak Plzeň byla po Praze a Kutné Hoře třetím nejvýznamnějším městem. A také z této doby, začátku 14. století, pochází dnešní katedrále sv. Bartoloměje s dnes nejvyšší, více než 100 m věží v ČR.

Plzeň je jednoznačně průmyslovým centrem. Ten průmyslový Plzeň proslavil po celém světě – od roku 1839 se zde vaří pivo. A to zdejší – spodně kvašené, se stalo samostatným typem (pivo plzeňského typu) proslaveným po celém světě. Zásadními se pro Plzeň v 19. století staly devítkové roky. V roce 1859 byla v Plzni založena pobočka sléváren a strojíren hraběte Valdštejna, v roce 1869 ji odkoupil její vrchní inženýr Emil Škoda a ve stejném roce byl založen První plzeňský akciový pivovar v Plzni (později Gambrinus). V roce 1899 pak byla zprovozněna v Plzni pouliční elektrická dráha.

Zajímavosti současnosti

Plzeň má jednu zajímavou unikátnost – jde o největší hospodu v republice. Ve městě piva se ale koneckonců není čemu divit. Spilka v areálu Plzeňského Prazdroje má kapacitu až 550 hostů a to se po rekonstrukci dokonce ještě snižovala. Plnou pivnici obsluhuje najednou až 30 členný personál a pro rychlou obsluhu tady mají výčepní zařízení s osmi kohouty. Mluvčí pivovaru jedno řekl: „„Pokud by hospoda byla plně obsazena všemi 550 hosty a všichni si objednali ve stejnou dobu pivo, spočítali jsme, že poslední host bude obsloužen nejpozději za šest minut a pětatřicet sekund“.

Z přírodních zajímavostí v Plzni stojí za zmínku zdejší nejširší strom. Památný černý topol na začátku Kilometrovky kontroluje chod Kalikovského mlýna už více než dvě stovky let. K úspěšnému obejmutí celého památného stromu je potřeba tří párů rukou – jeho obvod čítá obdivuhodných 540 centimetrů. Kilometrovka disponuje řadou vzácných stromů, v posledních letech jich ale bylo hodně vykáceno kvůli bezpečnosti.

Co mě osobně vždy na Plzni velmi fascinovalo, je zdejší hlavní nádraží. Jde o velmi krásnou secesní budovu, která stojí jakoby na ostrově mezi kolejištěm, které ji obchází ze všech stran. A nástupiště jsou přitom ještě navíc vyvýšené nad okolním terénem. Tu krásnou budovu, slavnostně otevřenou v roce 1907, navrhl architekt Rudolf Štech, který se podílel také na jejím financování. Bohužel se tím významně zadlužil a „nevida východiska z tíživé situace se 2. ledna 1908 oběsil.“ Každopádne pro mě je tohle nádraží zkrátka unikátní.

Základní údaje

• Počet obyvatel: 74 478 (1. 1. 2021)
• Rozloha: 102,83 km²
• Nadmořská výška: 230 m n. m.

Zajímavosti geografie

Nejvyšší body:

• přírodní: Za Humny (461 m n. m.)

Nejvyšší bod na území města Zlína se nachází na Kudlově ve výšce 461,7 m n. m. na pozemku domu čp. 565 ulice Formanka. Tlustá hora má jen výšku 458 m n. m.

• umělý: Budova Baťova mrakodrapu (77,5 m / cca 305,5 m n. m.)

Baťův mrakodrap je zároveň nejvyšší budovou v kraji. V době svého dokončení v roce 1938 se jednalo o druhou nejvyšší stavbu Evropy.

Nejnižší body:

• přírodní: řeka Dřevnice na západním okraji hranice města (cca 195 m n. m.)

• umělý: Kryt Čepkov (-4,6 m pod parkovištěm)

Kryt patřil mezi nejvybavenější a největší ve Zlínském kraji. V době míru se uvažovalo o jeho využití pro školení zaměstnanců OD (který se nikdy nedokončil), sklad nábytku apod.

Město Zlín leží na rozhraní tří moravských národopisných oblastí – Valašska, Slovácka a Hané, vklíněno mezi kopci, v údolí řeky Dřevnice. Vzhledem k reliéfu okolí má tak jeho zastavěné území (města jako takového) typický protáhlý tvar ve směru západ-východ v délce asi 12 km. Počet obyvatel začal raketově růst po roce 1921 z 4500 na 21500 v roce 1930 a až na 53000 v roce 1950. Velmi zajímavé je, že na území jednoho města se zde nachází hned tři zámky (Zlínský, Lešná a Klečůvka), hrad v Malenovicích a pozůstatky hradu Zlín (pokud hradu a zámků není ještě více). Nás z Olomoucka a Šternberska jistě zaujme také 344 m vysoký kopec Šternberk na jihovýchodě území hned vedle Tlusté hory. Mezi oběma těmito vrcholy, v údolí Slanického potoka, se nachází PP Slanice a zdejší minerální prameny.

Zajímavosti historie

Historie Zlína je zajímavá sama o osobě. Podnikatelský um Tomáše Bati se postaral o historii města vskutku nevídanou. Od doby, kdy Eliška Rejčka roku 1322 koupila a věnovala tehdejší osadu brněnskému klášteru, až do konce 19. stol. nepřesáhl počet obyvatel 3000 a v podstatě se ve Zlíně nic zásadního nestalo. Poté ale v Uherském Hradišti odmítli udělit živnost na výrobu obuvi nějakým sourozencům Baťovým a Tomáš, Antonín a Anna to zkusili ve Zlíně. A od roku 1894 se ve Zlíně začal psát příběh jedné boty, která prošlapala celý svět.

Zajímavosti současnosti

Budova Baťova mrakodrapu je dodnes nejvyšší budovou v celém Zlínském kraji. Areál Baťových továren se dnes postupně renovuje, zpřístupňuje veřejnosti. Nesídlí zde tedy jen firmy, ale úřady, banky, kavárny…

Zlín neleží na žádném významném železničním tahu. Jedinou tratí, která protíná město (rovnoběžně s hlavní silnicí), je slepá jednokolejná trať Otrokovice–Vizovice. Hlavní železniční uzel tak leží v sousedních Otrokovicích. Zlína a Otrokovice potom spolu provozují společný dopravní podnik, jehož součástí jsou i trolejbusové linky.

Cesta bude rozdělena do 4 dnů.

Den 1.: čtvrtek

07:00 – 08:30 | Olomouc – Ostrava (100 km)

přes: D1 (přímý přesun – pravděpodobně jediná cesta po dálnici v rámci roadtripu)

10:30 – 12:30 | Ostrava – Zlín (120 km)

přes: Příbor – Kopřivnice/Nový Jičín – Valašské Meziříčí – Vsetín – Vizovice

15:30 – 17:10 | Zlín – Brno (100 km)

přes: Otrokovice – Staré Město – Slavkov u Brna

18:30 – 20:10 | Brno – Jihlava (100 km)

přes: Velká Bíteš – Velké Meziříčí

Den 2.: pátek

10:00 – 12:00 | Jihlava – České Budějovice (100 km)

přes: Horní Cerekev – Jindřichův Hradec – Třeboň

14:00 – 16:20 | České Budějovice – Plzeň (140 km)

přes: Vodňany – Písek – Blatná – Nepomuk

Den 3.: sobota

08:00 – 09:30 | Plzeň – Karlovy Vary (85 km)

přes: Toužim – Bečov nad Teplou

11:30 – 13:30 | Karlovy Vary – Ústí nad Labem (120 km)

přes: Ostrov nad Ohří – Klášterec nad Ohří – Chomutov – Most – Bílina – Teplice

16:30 – 18:10 | Ústí nad Labem – Liberec (100 km)

přes: Děčín – Nový Bor – Stráž pod Ralskem

Den 4.: neděle

10:00 – 11:40 | Liberec – Hradec Králové (100 km)

přes: Turnov – Jičín

13:40 – 14:10 | Hradec Králové – Pardubice (25 km)

přes: Opatovice nad Labem

16:10 – 18:30 | Pardubice – Olomouc (140 km)

přes Holice – Vysoké Mýto – Litomyšl – Moravská Třebová