Z DENÍČKU:
• Den 1.: Cesta na sever Ztraceni v Praze, poslední český obchod a rozbitý tachometr.
• Den 2.: Vítejte v Oslo Koupel s medúzami v Dánsku, průjezd Švédskem a bloudění ulicemi Osla.
• Den 3.: Ptáčci jarabáčci Procházka po Oslo, výlet za ptáčky jarabáčky a nemilé překvapení s tlumiči
• Den 4.: Volksmuseum Hledání autoservisu a návštěva lidového muzea
• Den 5.: Cesta z Osla Opravené auto, návštěva Lillehameru a příjezd do Lomu.
• Den 6.: Sognefjord a Goldhoppigen Rozdělení expedice, sněhová bouře na Goldhoppigenu a nekonečná cesta k vodopádu.
• Den 7.: Trolí stezkou Autem nahoru a dolu, jediná značka pozor trol! na světě a trolí stěna.
• Den 8.: Trondheim a Hell Pokračujeme na Trondheim, nejúžasnější katedrála a zděšení JP po návštěvě letiště.
• Den 9.: Polární expedice Loučení s JP, 900 km a severní polární kruh.
• Den 10.: Deštivé Lofoty Trajektem na Lofoty, dědův strach o auto a stanování ve vichru.
• Den 11.: Den na Lofotech Oprava výfuku, lofotské akvárium a A.
• Den 12.: Sob spatřen! Vaření na benzínce, první a poslední norské hranolky a komáří útoky ve Švédsku.
• Den 13.: Švédskem na jih. Rozbité silnice, spatření soba a večeře před Lidlem.
• Den 14.: Zase tma Mirek zmrskal Lukáše, koupání v jezeře a prohlídka Trelleborgu.
• Den 15.: Návrat domů Titanic na trajektu, dálnice-dálnice-dálnice v Německu a příjezd do rozpálené ČR.

Den 2.neděle 4. 7. 2010

Vítejte v Oslo

Vstáváme v 8:00. Už v 6 nás probouzí v autě parno. První snídaně v trávě. Konečně projede i vlak. Je to skutečně železniční násep, to u čeho jsme. Kolem 10:00 jsme sbaleni a vyjíždíme. Po problémech s tachometrem ani vidu ani slechu. Zastavujeme se u vody s výhledem na jakýsi zámek. Trochu se vyčvachtáme a zkoumáme medůzky. Kolem půl 12 se vymotáme z naší malé zastávky. Cestou na Kodaň se kluci zastavují u kostelíka se hřbitovem pro kešku. Ale nenajdeme ji. Zato kostelík je krásný. Nádherné malované lavice, staré zdivo, dýchá z toho historie. Ještě se pak zastavíme na odpočívadle na dálnici. Ptáme se jestli je možné zaplatit za Oresund (most mezi Kodaní a švédským Malmö) v eurech. Nemáme totiž žádné dánské koruny a ve švédské měně toho taky moc nemáme. Prý tedy ano. V Kodani míjíme „Last exit in Denmark“ a směřujeme na Malmö. Po krátkém průjezdu tunelem najíždíme na most. Projedeme celých 19 km s krásným výhledem na moře. Mýtné brány jsou až na švédské straně. U příjezdu k nim se cesty rozšiřují, najíždíme k „Card“, naše druhé auto k placení v hotovosti – „Coins“ (nebo něco v tom smyslu). Zaplatíme bleskurychle kartou, v SEK, ani se nás to neptá na pin. Je to 375 seků, 285 dánských korun a na eura 39.

Hned za mostem se zastavujeme na odpočívadle a rozděláváme plynový vařič a vaříme první kempingové jidlo. Konečně došlo na těstoviny s omáčkou z pytlíku. Po krátkém relaxu kolem 15:00 vyrážíme směr Göteborg a Oslo. Píšeme Pyžimu, který je v Oslu, že jsme u Malmö. Vtipálek nám odpoví, že tedy nemusí spěchat, že dřív jak za 4 hodinky u něj nebudeme. My ty kilometry které máme před sebou vidíme na mnohem víc. Jedeme po dálnici, míjíme 3 české kamióny za sebou, tak na ně aspoň zablikáme z vlastenectví. Blikají na nás taky. Natankujeme benzín ještě ve Švédsku a pak přijíždíme k mýtné bráně pro most oddělující Švédsko od Norska. Najíždíme k Mynt/Coin a zjišťujeme, že mince stejně nemáme :-) ale nic nás nerozhází. Vycouváme obě auta a tentokrát zkusíme „Manuel“ (tedy manuální), kde nám slečna v okýnku, ze kterého kouká i pejsek, vrací z papírové bankovky. Kocháme se prvním fjordem. Státní hranice nikde. Žádná zastávka. Chvíli přemýšlíme zda jet na Nothing to declare nebo ty piva přiznáme celníkům.

Když už se blíží Oslo, koukáme do průvodce a najdeme ulici, kde bydlí Pyža. GPS ji ale nebere. Chjo. Z E18 bychom měli jet přes šílený kruháč a odbočit. To se nám nepodaří a skončíme v Oslo Zentrum, v centru nejcentrovanějším. Bloudíme a nevíme kde jsme. Jednou vjedeme i do zákazu vjezdu kam smí jen tramvaje. Otáčíme se zrovna když jedna přijíždí. Naštěstí jsou Norové pohodoví a nikdo netroubí ani necinknou, jak tramvajáci u nás. Nakonec to najdeme. Bývalé silo přestavěné na koleje. Trochu nás trápí přednost zprava. Je kolem 22:00. A to si ještě lámeme hlavu s mýtem za vjezd do města. Na cedulích stálo 26 noků ale brány nikde. Všude funguje ten jejich AutoPass. Když se druhý den v Oslo ptáme na informacích, vysvětlí nám paní, že stačí do 3 dnů od vjezdu zaptatit na Esso benzínce. Jinak dostaneme účet domů, naštěstí bez přirážky nebo pokuty, jen zaplatíme navím za převod peněz na účet v cizině. U Pyžama si oddechujeme. Jsme tu! Jen chudák Pyžamo, do jeho kruhového pokoje pro dva lidi se nasáčkujeme všichni. Dáváme si sprchu. Všech sedm. Koukáme chvíli ze střechy sila na Oslo. Je 23:00 a je jen mírné šero. Tma prý nebude vůbec. Dáme si pivko a v 1-2:00 jdeme spát.

©2010-2011 Džej Ejdž | verze 1.0 | aktualizace 17. 1. 2011 | optimalizováno pro šířku minimálně 1024 px | testováno na prohlížečích Mozzila Firefox 3.6, Microsoft Internet Explorer 7, Google Chrome 8.0