Z DENÍČKU:
• Den 1.: Cesta na sever Ztraceni v Praze, poslední český obchod a rozbitý tachometr.
• Den 2.: Vítejte v Oslo Koupel s medúzami v Dánsku, průjezd Švédskem a bloudění ulicemi Osla.
• Den 3.: Ptáčci jarabáčci Procházka po Oslo, výlet za ptáčky jarabáčky a nemilé překvapení s tlumiči
• Den 4.: Volksmuseum Hledání autoservisu a návštěva lidového muzea
• Den 5.: Cesta z Osla Opravené auto, návštěva Lillehameru a příjezd do Lomu.
• Den 6.: Sognefjord a Goldhoppigen Rozdělení expedice, sněhová bouře na Goldhoppigenu a nekonečná cesta k vodopádu.
• Den 7.: Trolí stezkou Autem nahoru a dolu, jediná značka pozor trol! na světě a trolí stěna.
• Den 8.: Trondheim a Hell Pokračujeme na Trondheim, nejúžasnější katedrála a zděšení JP po návštěvě letiště.
• Den 9.: Polární expedice Loučení s JP, 900 km a severní polární kruh.
• Den 10.: Deštivé Lofoty Trajektem na Lofoty, dědův strach o auto a stanování ve vichru.
• Den 11.: Den na Lofotech Oprava výfuku, lofotské akvárium a A.
• Den 12.: Sob spatřen! Vaření na benzínce, první a poslední norské hranolky a komáří útoky ve Švédsku.
• Den 13.: Švédskem na jih. Rozbité silnice, spatření soba a večeře před Lidlem.
• Den 14.: Zase tma Mirek zmrskal Lukáše, koupání v jezeře a prohlídka Trelleborgu.
• Den 15.: Návrat domů Titanic na trajektu, dálnice-dálnice-dálnice v Německu a příjezd do rozpálené ČR.

Den 7.pátek 9. 7. 2010

Trolí stezkou

Ráno nás čekalo něco nepříjemného. My nemytí jsme se chtěli umýt. Koupelna v sile byla daleko, zato horská bystřina 20 m široká byla hned u nás. Hupky šupky tam. No, dokázali jsme to po kotníky. Voda byla studená jak ty ledovce nad námi. Ale svůj účel splnila. A vydali jsme se směr zpátky Lom a pak k Trolí stezce a stěně a k údolí řeky Raumy. Cestou jsme zase přejížděli hory a užívali si arkťáku i uvnitř auta. Žasli jsme jak jsou hory a divoké vodopády krásné. Jů, aaaah, tady to je krásné! Pak jsme zastavili na prvním možném místě na úzké silnici na viewpoint a vznikla úžasná hláška – Tady to není tak hezké.

Projeli jsme hory a přijeli k městečku na začátku fjordu, které bylo zapsáno i na unesco. Jeli jsme za Lomem ještě kousek zpátky a pak jsme odbočili směr Andalsness. Na trolí stezku a trolí stěnu. Předtím jsme ještě přeplavili jeden fjord trajektem. A zase jsme se s auty šplhali do hor, do šílených serpentin nahoru, dolů, až jsme se začali bát o auta. Mira prohlásil, že sjíždět kopec a brzdit motorem na jedničku je tak akorát na to, aby vyskočil motor z auta. Tak jsme jeli na dvojku :-) A kochali jsme se na obě strany jak je tu krásně. Dneska se mohl kochat i řidič. To včera když řídil Honza a JP byl vedle něj, skoro se jako spolujezdec držel sedadla a v úzkých serpentinách zakazoval Honzovi spustit oči z cesty. Sjeli jsme dolů trolí stezkou do údolí, ještě v půlce kopce jsme se zastavili pokochat se krásami vodopádu. Dole jsme objevili tu bájnou značku z průvodce – jedinou v celém Norsku – „Pozor trol“. Vyfotili jsme si ji i s naším Vítkem. Pak jsme zabočili k Trolí stěně a už nás vůbec nevzrušovalo, když jsme míjeli Čechy, dneska jsme potkali snad 20 aut s českou spz. V Andalsness jsme se povinně zastavili v Kiwi pro čerstvé pečivo. Je to tam přece tak levné! A vyjeli jsme směr dle autoatlasu žlutá cesta za Andalsness podél fjordu zakempovat. Bylo brzy (v porovnání s předešlými dny) – kolem 19:00. Našli jsme výborné místo, opuštěné přístaviště. Uvařili jsme si jídlo a chudák Mira pořád doufal, že něco chytí na udici. Ryby už ale šly spát. Byl hodně zklamaný. Fjord se zdál být ideální ale asi už fakt ryby spaly. Málem bych zapomněla! Svorně skoro všichni jsme se vykoupali v rámci pravidelné hygieny ve fjordu. Odvážní – Honza – si i umyli vlasy. Ale voda byla vážně studená. Ale je to megazdravé :-) Poseděli jsme u ohně a začalo kapat. Hezky jsme to stihli ulehnout než začalo pršet a pršelo i přes noc.

©2010-2011 Džej Ejdž | verze 1.0 | aktualizace 17. 1. 2011 | optimalizováno pro šířku minimálně 1024 px | testováno na prohlížečích Mozzila Firefox 3.6, Microsoft Internet Explorer 7, Google Chrome 8.0