Den 9.neděle 11. 7. 2010
Polární expedice
Jsme v polovině našeho putování. Rozloučili jsme se s JP a doprovodili ho na letiště
. Letišťátko. Tam se ujistil, že opravdu funguje. Nějaká paní mu tvrdila, že za dnešek už letištěm prošly stovky lidí. Zase jsme tam ale byli skoro sami :-) Asi byla ranní špička. A v 8:30 už bylo po ní. Vyjeli jsme po 9 směr Narvik. A bojím se, že to bude k dnešku všechno. Vyjeli jsme
a dojeli jsme tam. Čeká nás asi 890 km. (a někdy mezitím se JP odlepil od země
a definitivně opustil naší expedici)
Je 10:15 a ještě 797 km. Stavíme
kolem 450. km a dáme si oběd
. Jsou 3h odpoledne. Jsme asi 30 km před Mo-i-Ranou. Projeli jsme
Mo a asi 80 km za mělo být Polarzirkelzenter. Čekali jsme to každou chvíli, už od brány s cedulí Nordland
, která oddělovala kraj Nordland od jižnějšího Trondelagu a byla ještě pod Mo-i-Ranou. Centrum polárního kruhu
leží v holé pustině
. Dojeli jsme 
sem kolem 5.hod a zdrželi se dvě hodiny. Jsou tu dokonce i dva památníky věnované obětem stavby arktické dálnice, předchůdkyně E6 po které jsme jeli na sever. Stavěli jí jugoslávští a sovětští nacisty zajatí vojáci za 2. světové války. Rozhlédli jsme se
kolem, tady bychom umřít nechtěli. Pustina
. Nehostinno. Kamenitý terén
a na vrcholku kousek nad námi zbytky sněhu. Kousek u budovy Centra na kopci bylo pole kamínkových mužů
. Pár kamenů nad sebou
, taky jsme si s Honzou jednoho postavili
, z těžce nalezených kamenů, protože okolí bylo dost vysbírané. Našli jsme tu i českou stopu. Tyč zaraženou
do země s plochovou tabulkou
Expedice Lofoty 2006 a několik českých jmen a města kolem Břeclavi. Samotný sloupek byl polepený různými nálepkami, tak jsme přidali i svou a to „cézetko“
, které si Honza koupil na nalepení na zadek Megí, ale bylo mu ji líto polepit. Holku naši zlatou (tedy, stříbrnou). A ještě jsme se na to podepsali. Severní polární kruh byl tedy překonán
!
Nabrali jsme opět na místních záchodcích vodu do kanystrů a vyrazili dál
. Bylo už relativně pozdě
a zbývalo skoro 250 km do Narviku. Čekal nás ještě trajekt na E6 z Bognes do Skarberget? A pak dál a dál po E6 na sever
. Koukli jsme do mapy a rozhodli jsme se trochu pozměnit trasu. A ušetřit si 250 km cesty přes Narvik a přes Vesterály na Lofoty a střihnout to z Bognes přímo trajektem na Lofoty. Otázkou bylo jak často to jezdí. Za kolik a jak často jsme měli vytištěné ze stránek skandinávie.cz, ale neměli tam informace kdy to odjíždí. Dáme asi o 150 noků za auto víc než za trajekt po E6 ale to bychom asi projeli na benzínu
. Je po 11h večer a slunce stále svítí
. Jako v poledne. Nedokážu pochopit jak se pak dostane ze západu kde je večer na východ kde má být ráno. Honza vysvětluje, že projde po horizontu
, ale nezapadne úplně. Tady bychom dlouho nepřežili. Asi bychom umřeli na vyčerpání a nedostatek spánku, protože asi o půlnoci když svítí slunce jako u nás přes den nemáme pocit, že bychom měli jít spát. Nakonec přespíme asi 20 km před Bognes
u vody
, kde už stálo několik karavanů. Po celém dni cesty jdeme spát co nejdřív. Připadám si jako bychom stavěli stan
v poledne. Padám do spacáku bez večeře. Venku řerou mochničky a komáři jako zběsilí, být ještě chvíli venku, nepotřebovali bychom ani fatamorgánu, abychom byli zralí pro psychiatra. Vítek večer ještě slibuje, že už nebude skákat do suchého zipu. Má pak ještě víc ztrhanou čepici.
©2010-2011 Džej Ejdž | verze 1.0 | aktualizace 17. 1. 2011 | optimalizováno pro šířku minimálně 1024 px | testováno na prohlížečích Mozzila Firefox 3.6, Microsoft Internet Explorer 7, Google Chrome 8.0