Hradec Králové
Základní údaje
- Počet obyvatel: 92 683 (1. 1. 2021)
- Rozloha: 105,69 km2
- Nadmořská výška: 235 m n. m.
Zajímavosti geografie
Nejvyšší body:
- přírodní: úpatí vrcholu Vrchboř na JZ hranici města (cca 291 m n. m.)
Hradec Králové je skutečná placka, nejvyšší bod se nikde nezmiňuje (pouze vrchol makovice Bílé věže). Bod byl tedy dohledán z mapy a určil jsem ho na JZ hranici města, v hradeckých lesích několik metrů od vrcholu kopečku s názvem Vrchboř o výšce 294 m n. m., který však už leží v kraji Pardubickém.
- umělý: Bílá věž (70,5 m / makovice ve je ve výše 317,36 m n. m.)
Věž je nejvyšší kostelní věží v ČR a v době svého vzniku byla 2. nejvyšší věží v Evropě.
Nejnižší body:
- přírodní: vyústění vodoteče do Labe je (225,03 m n. m.)
- umělý: Hradecké podzemní chodby (4-10 m pod sklepními prostory)
Pod domy na starém městě se nacházejí poměrně rozsáhlé podzemní prostory – tzv. lochy. Jedná se i o několikapatrové cihlami klenuté sklepní místnosti ústící z místních sklepů do hloubky čtyř až deseti metrů. Sloužily zejména k ukládání potravin a piva v sudech, ale také i jako úkryty v dobách války. Nejrozsáhlejší lochy jsou pod bývalou jezuitskou kolejí a biskupskou rezidencí. O hradeckých podzemních chodbách se vypraví řada legend, z nichž ty nejodvážnější mluví o chodbách vedoucích až na Kunětickou horu, do Josefova, do bývalého Opatovického kláštera, na bývalý novohradecký „Zámeček“ či někam do hradeckých lesů. Dodnes pravděpodobně jediná doložená podzemní chodba v Hradci Králové byla objevena v roce 1965 při stavbě automatické sladovny hradeckého pivovaru.
Jak bylo zmíněno, Hradec Králové leží na skutečně placatém kusu východních Čech, na soutoku Labe a Orlice. Jihozápadní část města tvoří hradecké městské lesy, které se rozkládají na písčitých půdách a jsou tedy tvořeny převážně borovicemi. Díky poloze města v Polabské nížině jsou zde horká vlhká léta a mírné suché zimy. Obyvatelstvo Hradce Králové dosáhlo hranici 100 000 v roce 1987 a od roku 1990 (101 272) postupně klesá až na dnešních 92 683.
Zajímavosti historie
Stejně jako například Josefov nebo Terezín, byl Hradec Králové do konce 19. stol. barokní pevností. Tato jeho historie předurčila městu jeho pozdější směr rozvoje a měla zásadní význam pro jeho současnou podobu. Dodnes jsou kolem centra na systému uliční dítě patrná místa, kudy procházely hradby. Kvůli účinné obraně pevnosti, bylo požadováno volné prostranství kolem hradeb, a tak původní zdejší zástavba byla „přesunuta“ dále od města – dnes jde o městské části Kukleny, Moravské Předměstí či Nový Hradec Králové. Po pádu hradeb se tak nabízeli rozlehlé prostory pro rozvoj města. Během několika desítek let se tu začaly stavět krásné stavby a městské čtvrti a realizovat se tu mohla řada architektů, mezi ty vůbec nejznámější autory Královehradecké zástavby patří J. Kotěra a J. Gočár. Ve 20. století se tak Hradci Králové říkalo „Salon republiky“.
Zajímavosti současnosti
Zajímavé architektonické počiny vznikají v Hradci Králové i dnes. Zajímavý futuristický vzhled má zdejší autobusové nádraží a také nedaleký kruhový objezd – křižovatka Koruna na Gočárově třídě. Uprostřed tryská fontána a kolem dokola jsou natažené troleje, na trčících bílých obloukových sloupech. Kvůli vzhledu se křižovatce údajně říká trnová koruna. Reakce na tuto stavbu byly v Hradci Králové poměrně rozporuplné. Dotvoření architektonické proměny v lokalitě kolem hlavního vlakového nádraží přispěl ještě obchodní dům Aupark na rohu zmíněné křižovatky.
A aby toho o architektuře Hradce Králové nebylo málo, tak ještě zmíním historický dřevěný kostelík z východního Slovenska, který stojí v parku nedaleko centra a ve stejném parku také stojí o poznání mladší stavba zimního stadionu. Ne, že by snad byla něčím výrazná, ale zajímavé je, že v jednom parku nedaleko sebe stojí takové dvě naprosto odlišné stavby. Posledním zajímavým architektonickým počinem, na který upozorním je malá vodní elektrárna Hučák na Labi, těsně před soutokem s Orlicí. Také tu najdeme v podstatě v místních Jiráskových sadech.
A z jiného soudku bych rád upozornil na Hradec jako na město cyklistů. Rovinatá krajina předurčuje město k cyklistické dopravě a jde tomu poměrně vstříc. Kromě kilometrů cyklostezek přímo ve městě je mimořádně příjemný jakýkoliv výlet do Hradeckých městských lesů, které jsou doslova protkané cyklostezkami a cyklotrasami. Možná i proto je celý Královéhradecký kraj hodnoceno jako nejlepší město pro život v ČR a město samotné se umístilo v tomto žebříčku na prvním místě minimálně v roce 2010.