Po stopách ozubnice a výšlap na Malý Špičák

Druhý den pobytu byl ve znamení ozubnicové dráhy Tanvald-Harrachov, a tak jsme si vyrazili na výlet vlakem. Želzniční stanice Harrachov leží asi 2 km od okraje Harrachova, vysoko v lesích, tedy dopravit se na nádraží není jen tak. Naštěstí zde jezdí něco jako MHD – jde o místní autobus, který navazuje na/z vlakové přípoje.

První naší zastávkou byla hned vedlejší stanice Kořenov. Tady je muzeum ozubnicové dráhy, kde je vystavena spousta artefaktů místní zubačky a také spousta informací a zajímavostí na informačních panelech. Bohužel ty naše caparty příliš nebavili, takže jsme zůstali u těch předmětů… V areálu železniční stanice se nachází také výtopna, která ukrývá klenoty v podobě ozubnicových mašinek. Bohužel, vypekla nás otevírací doba – otevřeno mají jen od čtvrtka do neděle. Takže snad jindy.

A ještě jedno zklamání – samotnou ozubnici jsme reálně bohužel také nezahlédli – jsou pouze tři úseky a mimo stanice. A když už jeden úsek v Kořenově začínal 300 m za stanicí a my se rozhodli, že vyšetřený čas za výtopnu věnujeme procházce právě za výpravu na zuby, tak nás zradila cesta z mapy, která ve skutečnosti vedla soukromým areálem pily. Takže zklamání…

Malý Špičák

Naše cesty tedy dále vedly dále vlakem do Tanvaldu. Cestou jsme klesali opravdu strmě až jsme doklesali na nádraží v Tanvaldu, které působí opravdu důležitým železničním uzlem. Odtud jsme se vydali po zelené na Malý Špičák, který je menším bratříčkem známého Tanvaldského Špičáku. Ještě, než jsme vystoupali na samotný vrchol, opekli jsme si v sedle pod Špičákem buřty.

Po obědě jsme se vydali na místní rozhlednu – a musím říct, že velmi zajímavou (viz fotky). Odtud se naskytl krásný výhled na údolí a město Tanvald pod námi. A po výhledech jsme se vydali na cestu po modré směr Dolní Smržovka. Trochu nás vypeklo 20 minutové zpoždění vlaku, kdy jsme si nakonec na nádraží bez hospůdky a laviček museli počkat, ale z dopravního hlediska naštěstí návaznost MHD Harrachov funguje a tak na nás mikrobus počkal a dovezl nás až do centra města. A za odměnu jsem den zakončili v hospůdce na pivečku. A ten den celkově pěkně vyšel – jen jsme sedli na pivko, začalo pršet. Pak přestalo, my jsme přešli na penzion a začalo znovu… Krásně to vyšlo…:-)